To je tak, když je leden a v Praze není žádný sníh. Když sníh nepřišel k nám, museli jsme my za ním. Hned po probuzení nám svítilo sluníčko do oken a bylo opravdu krásně, přemýšleli jsme, co budeme dělat a jak tento slunečný den strávíme. Vyhrál výlet, který tentokrát vymyslel přítel a to na zříceninu Orlík nad Humpolcem.
Sbalit potřebné věci a můžeme vyrazit
Nijak jsme neváhali a začali se hned připravovat. Důležité bylo teple se obléknout, neboť na rozdíl od Prahy byl u Humpolce sníh a o to byla radost z výletu ještě větší.
Teple jsme se oblékli, já sbalila foťák a protože jsme jeli i s pejskem, oblékla jsem mu reflexní vestičku, aby byl hezky vidět (vestičku oblékám vždy, když je potřeba nebo když uznám za vhodné – je to skvělá věc. Pejsek je pak díky ní hezky vidět, navíc má i reflexní prvky). Když jsme byli všichni připraveni a měli vše, co bylo třeba, vyrazili jsme na místo.
Cesta ke zřícenině
Jeli jsme po známé D1, ale naštěstí jsme dálnici projeli bez jakýchkoliv problémů a kolon. Cesta nám trvala přibližně hodinku a půl. Po příjezdu do cíle je malé parkoviště, na které když jsme dorazili bylo skoro plné, ale zaparkovali jsme a vyrazili ke zřícenině, která byla od parkoviště vzdálená jen kousek. Šli jsme lesem, kterým vedla cestička přímo až na místo.
Orlík byl bohužel zavřený
Když jsme došli na místo, nejprve jsme chvíli blbli ve sněhu, teda hlavně Dusty 🐾 a pak se šli podívat k Orlíku, u kterého jsme bohužel zjistili, že je zavřený, ale nám to vůbec nevadilo. Podívali jsme se na Orlík ze všech stran a pak se prošli přírodou v okolí, udělali jsme tedy takový malý okruh, kterým jsme se dostali zase zpět k parkovišti k autu.
Cestou zpátky jsme šli lesem, kde nikdo nebyl a Dastík mohl pobíhat na volno. Na cestu nám hezky svítilo sluníčko a paprsky se krásně protínaly mezi stromy.
Po příchodu k autu jsme přemýšleli, kam by jsme se ještě mohli zajet podívat (nepočítali jsme, že tento výlet bude jen na chvilku a stihneme ho tak rychle). Hledali jsme inspiraci na internetu, v mapách, na Instagramu co by mohlo být poblíž.
Další výlet v okolí?
Objevila jsem Devět skal (nejvyšší vrchol Žďárských vrchů), který byl vzdálený pouhou hodinku. Vyrazili jsme tedy tam, po příjezdu na parkoviště jsme oba zjistili, jak krásný místo to bude 💖.
Už po cestě na parkoviště nás doprovázela zimní pohádka, vše bylo krásně bíle pocukrované. Dorazili jsme na parkoviště, kde stála jen dvě auta. Jen co jsme z auta vystoupili a popošli kousek, už jsme měli sníh až po kolena 💙 a to na tom bylo to úžasné. Konečně místo, kde je spousta sněhu, všude bílo a nádherná příroda.
Směrem k vrcholu
Vyrazili jsme po cestičce, kterou jsme viděli hned z parkoviště. Protože jsme toto místo nijak předem neplánovali, chvíli jsme nevěděli, zda jdeme k místu dobře, ale pak jsme narazili na rozcestník, u kterého jsme zjistili po které značce jít až ke skalám.
Doslova zimní pohádka 💙
Vše vypadalo tak nádherně, ať jsem se podívala na jakoukoliv stranu, na jakýkoliv strom, vše mělo tak nádherné zimní kouzlo a to je to, na co jsem se těšila 💙 .
Stihneme západ slunce?
Protože jsme na místo dorazili později, věděli jsme už dopředu, že ze skal bude vidět nádherný západ slunce a tak jsme stále pokračovali ke skalám. Cestou nám naši rychlost chůze omezil trochu sníh, neboť cesta už nebyla hezky shrabaná, ale byla jen vyšlapaná už od jiných lidí a tak jsme se drželi jejich stop a i přesto jsme se bořili až po kolena…
Dorazili jsme na místo
Cesta ke skalám byla opravdu perfektně značena. Cestou narazíte ještě na jeden rozcestník (pokud se tedy vydáte po cestě od parkoviště) a ten vás navede přímo už ke skalám, které jsou ještě trochu vzdálené, ale ne až tak daleko, že by se to nedalo stihnout než sluníčko zapadne.
Po dlouhé době jsme měli možnost spatřit krásný západ slunce
Když jsme dorazili ke skalám, byly tam celkem dvě vyhlídky, na které se dá vylézt a tak jsme vyšli na tu nejvyšší i s Dastíkem 🐾! A pak jsme pozorovali krásný západ slunce.
Nádherný západ slunce, který jsme po dlouhé době viděli. Na západ jsme nebyli úplně dokonce, ale na tu nejhezčí část ano, museli jsme ještě dorazit trochu za světla zpět k autu a tak jsme rychlým krokem vyrazili tou samou cestou kterou jsme přišli.
Viděli jsme ještě na cestu?
K autu jsme dorazili akorát a jen co jsme nasedli, byla tma a nebylo vidět ani na krok.
Na tomto místě se nám opravdu moc líbilo a na to že bylo -7° tak nám nebyla vůbec zima. Těšíme se, až sem zase někdy vyrazíme, třeba v létě až to tu bude vše hezky zelené 💚.
Informace, které by se mohly hodit :
- Mapka výletu
- Další užitečné informace na kudyznudy.cz (Orlík nad Humpolcem)
- Informace o otevírací době a vstupném (Orlík nad Humpolcem)
- Další užitečné informace na kudyznudy.cz (Devět skal)
- Žádné vstupné ani parkovné jsme nikde neplatili 😊
Žádné komentáře